Vytápění, ohřev teplé vody
Zařízením vytápění je nutné zabezpečit tepelnou pohodu v obytných, případně pracovních prostorech. Rozvoj stavebnictví, vývoj nových technologií a jejich snadná dostupnost od roku 1990 způsobili, že se v současnosti stavěné rodinné domy vyznačují sníženou spotřebou tepla na vytápění. V dnešní době je téměř nezbytností, resp. by mělo být samozřejmostí nejen stavět, ale i provozovat nízkoenergetické objekty a minimalizovat ztráty tepla infiltrací netěsnými obvodovými prvky, okny i dveřmi.
Se stále se zlepšující tepelnou izolací klesají ztráty obvodovým pláštěm, přičemž se zvyšuje podíl tepelných ztrát způsobených větráním, které tak získávají na významu. Takže např. u budov postavených podle evropského "Nařízení na ochranu tepla" (WSchV) z roku 1995 dosahuje podíl tepelných ztrát větráním až 50 % z celkové potřeby tepla na vytápění.
Vlastnosti nového domu
- Plášť budovy z kvalitních stavebních materiálů
- Tepelná izolace o šířce několika centimetrů
- Kvalitní okna z různých materiálů s několika těsnícími plochami
- Nízkoteplotní, resp. kondenzační plynové kotle se zásobníkovými ohřívači vody
- Jiné alternativní zdroje - tepelná čerpadla
Tepelnotechnické vlastnosti stavebních konstrukcí, výplňových konstrukcí, ale i dělících konstrukcí mezi vytápěným a nevytápěným prostorem závisí od kvality použitých materiálů a jejich kombinací. Velmi pozorně třeba posoudit hlavně tzv. tepelné mosty – místa ve stavební konstrukci, které můžou mít horší tepelně-technické vlastnosti jako okolní části konstrukce.
Tepelnotechnické požadavky kladené na stavební konstrukce
- vnitřní povrchovou teplotou konstrukcí
- tepelným odporem stavební konstrukce R (m2.K.W-1),
- součinitelem přechodu tepla konstrukce k (W.m-2.K-1),
- množstvím kondenzované a vypařené vodní páry ve stavební konstrukci za rok
- vzduchovou propustností stavební konstrukce, její spáry a styky
- spotřebou energie na vytápění
Tepelný odpor R a součinitel přechodu tepla k jsou důležité veličiny při návrhu tepelnětechnických vlastností stavebních konstrukcí.
Dělení zdrojů tepla
- druhu použitého paliva
- materiálu vytápěcích těles
- umístění kotle
- druhu zabezpečovacího zařízení (otevřená EN, uzavřená EN)
- teploty teplonosné látky
- způsobu odvodu spalin z kotle
- způsobu zabezpečení spalovacího vzduchu v kotlu (otevřené a uzavřené)
- stupně, způsobu regulace kotle (ruční, poloautomatická, plněautomatická)
Zdroj tepla se volí na základe potřeby tepla na zabezpečení dodávky tepla pro potřeby vytápěcí soustavy. Podkladem pro výpočet tepla – tepelných ztrát, je kvalifikovaný výpočet podle normy. Na základě toho se navrhne kotel i jednotlivé vytápěcí tělesa.